Tornáda jsou jedny z nejnebezpečnějších přírodních jevů na Zemi. Podle českých meteorologů se v posledních desetiletích jejich četnost a síla zvyšují, zejména v období od dubna do září, kdy je v Česku nejvyšší pravděpodobnost jejich výskytu. V roce 2023 zaznamenali čeští meteorologové 16 záznamů tornád, což je o 30 procent více než v předchozím desetiletí. Nejvíce z nich bylo zaznamenáno v oblastech jižního a středního Česka, kde jsou podmínky pro jejich vznik nejvýhodnější.
Tornáda vznikají v důsledku silných bouřkových systémů, které vyžadují kombinaci teplého, vlhkého vzduchu na dolních vrstvách atmosféry a chladného, suchého vzduchu na horních. Když se tyto vrstvy setkají, dochází k silnému vzestupu vzduchu a tvorbě rotujícího vrtulu, která se může vyvinout v tornádový vír. Nejčastěji se tornáda objevují v tzv. „tornádových dráhách“, které vedou přes otevřené plochy, jako jsou louky, polní úžiny nebo rozlehlé lesy.
České tornáda jsou často podceňována, protože se vyskytují v menších měřítkách než tornáda v USA nebo v tropických oblastech. Nicméně i malé tornáda mohou způsobit rozsáhlé škody, zejména v oblastech s hustou zástavbou. V roce 2013 například tornádový vír poškozil více než 200 domů v okrese Jindřichův Hradec a vyžádal si několik zraněných. V roce 2022 se v Česku vyskytlo 12 tornád, která způsobila škody na zemědělských plodinách a komunikacích.
Jak se tornáda měří a kdy je nebezpečí největší
Tornáda jsou klasifikována podle stupně destrukce, která způsobí. Nejčastěji se používá skála Fujity, která rozděluje tornáda do tří hlavních kategorií: F0 (mírná poškození), F1 (mírně silná tornáda) a F2 (silná tornáda). V Česku se však častěji setkáváme s tornády s nižší intenzitou, často klasifikovanými jako F0 nebo F1. Nejvyšší nebezpečí je v období od 15. dubna do 15. října, kdy je pravděpodobnost výskytu tornád nejvyšší.
Výskyt tornád je ovlivněn i klimatickými změnami. Podle studie České meteorologické společnosti z roku 2022 se v posledních 20 letech zvyšuje četnost bouřkových systémů s vysokou pravděpodobností tvorby tornád. To může být spojeno s globálním oteplováním, které zvyšuje množství vlhkosti ve vzduchu a tím i pravděpodobnost výskytu extrémních jevů.
Jak se před tornádem chránit?
Připravit se na výskyt tornád je klíčové k minimalizaci rizika. Meteorologické služby doporučují sledovat aktuální předpovědi a varování na webu Českého hydrometeorologického ústavu nebo v mobilních aplikacích. V případě varování je třeba se co nejdříve dostat do bezpečí, ideálně do podzemního prostoru nebo do interiéru budovy s pevnými stěnami. V otevřených prostorách je vhodné se schovat do nejnižšího místa, například do jamy nebo do auta, pokud je dostatečně pevné.
Významnou roli hraje také vzdělávání obyvatel. V rámci projektu „Meteorologická bezpečnost“ Český hydrometeorologický ústav pořádá pravidelné školení pro učitele a rodiče, aby se děti naučily správně reagovat na výskyt tornád. V posledních letech také vznikly nové školní programy, které učitelé využívají pro výuku meteorologie a prevence rizikových situací.
Zajímavé fakty o tornádách v Česku
- V roce 1990 bylo v Česku zaznamenáno 24 tornád, což je nejvyšší počet v historii pozorování.
- Nejdelší tornádové víry v Česku trvaly až 30 minut, jako tomu bylo v roce 2013 v okrese Jindřichův Hradec.
- Tornáda často způsobují škody na zemědělských plodinách, zejména na obilovinách a zelenině.
- V roce 2021 bylo v Česku zaznamenáno 17 tornád, což je průměrná roční četnost za posledních deset let.
- Nejvíce tornád v Česku se vyskytuje v období od dubna do června, kdy je teplota vzduchu nejvyšší a je tedy nejvyšší pravděpodobnost výskytu bouřkových systémů.
- Většina tornád v Česku má průměrnou velikost a trvá méně než 5 minut.
